Cas: 3:29

Text: Ernst Jandl



Ja jistou vyrec

prece miti

a ta ve mne

sem a tam se mliti

vsak povetsinou, povetsinou

povetsinou nemy byti

nebot kde ucho nastraziti

tam ani usta nemluviti

jen jisti, kouriti a piti.



Me mraziti

a mne ruce se trasti

mne v usi zvoniti

a mne v hlava

choditi do kola myslenka jedina,

myslenka jedina,

myslenka jedina, kterou ja neumeti

napsati ani vysloviti,

ale ona byti tady a byti muj nepritel